Osud plzeňské skupiny Mandrage v posledních dnech hýbal českou hudební scénou. Poté, co všemožnými běsy zmítaný zpěvák Vít Starý na konci minulého týdne úplně přestal komunikovat s kapelou, ta se rozhodla zrušit vyprodané turné Dlouhej únor. Odehrála z něj jen včerejší koncert ve Foru Karlín, kde zbylé čtveřici členů pomohli zpěváci spřátelených sestav.
Muzikanti stihli v rekordně krátké době nacvičit vystoupení a před vstřícným publikem, složeným většinou z mladých žen mezi osmnácti až třiceti, odzpívali nejoblíbenější songy skupiny na doraz.
S největší pravděpodobností historicky poslední koncert Mandrage, kteří v posledních deseti letech zásobili veřejnost více než tuctem hitů, se tak proměnil v hořkosladký večer, na nějž se nezapomíná. Možná se dá hovořit i o jakémsi generačním manifestu nového proudu českého popu a pop-rocku, v jehož čele Mandrage stáli.
Večer odstartoval momentální hit Vidím to růžově z nedávno vydaného stejnojmenného alba v provedení libereckého zpěváka Sebastiana. Na tempu a energii ale show získalo až druhou skladbou Waterloo, kterou zpíval Tomáš Fröde, frontman kapely Imodium.
Pak se objevil Adam Mišík a své si odzpíval producent Armin Effenberger, jehož provedení písně Ona se smála mělo lehce komický nádech.
První překvapení nabídla Klára Gajová z východočeské dívčí rockové kapely K2. Vybrala si ironický, z mužského pohledu sexuálně dvojsmyslný song Mechanik ("Mám velkej klíč a rychlej šroubovák / To chce jen zahřát motor") a zvládla ho s nečekanou elegancí. S kytaristou Mandrage Pepou Bolanem už zkoušela spolupracovat v projektu Napoleona a jejich společná skladba Struna byla před pěti roky až trestuhodně přehlédnuta. Že by signál jedné budoucí aktivity?
Hosté v průběhu sobotního večera přicházeli jeden za druhým. Něco bylo silnější, něco spíš průměrné, vyslovený propadák se ale neobjevil žádný. V paměti určitě zůstane nadšené provedení skladby Endorfiny několika členy skupiny Jelen. Zdálo se, že to není písnička od Mandrage, ale že si ji Jeleni sami ušili na tělo. Mimochodem to byla i lekce předskakujícímu zpěváku Sebastianovi a jeho kapele, že energie se na diváky nepřenáší křečovitým mlácením do nástrojů, ale že musí jít zevnitř z toho, kdo něco sděluje.
Jinak nic proti Sebastianovi. Byl páteří improvizovaného koncertu a jistota, s níž předvedl písně Vidím to růžově a Motýli, výrazně přispěla k suverénnímu dojmu z celku.
Skvěle se vydařil také duet Anny K a Žofie Dařbujánové Tanči, dokud můžeš, který nastolil skoro mejdanovou atmosféru a lehce vypíchl tanec jako jedno z témat, k nimž se Mandrage často vraceli.
O pár minut později se k němu vrátila Debbi s dalším velkým hitem Travolta. Veřejnost už nějakou dobu sleduje její snahu občas opustit angličtinu a něco zazpívat česky. Travolta, další píseň v mužské roli, kterou v sobotu předvedla žena, naznačil, že to půjde.
Ještě předtím se publiku představila mladičká Tereza Balonová s chytlavou písní Kristýna, jež by měla být dalším rozhlasovým a youtubeovým hitem Mandrage. Písničkářka těsně před maturitou, o níž se v kuloárech hovoří jako o největším talentu posledních let, pravděpodobně poprvé ukázala, že umí zpívat nejen své písně, ale také se položit do textů jiných.
Skladbu Kristýna s Mandrage zazpívala Tereza Balonová. | Video: Youtube/Lukáš Frank
Koncert nemohl končit jinak, než že Mirai Navrátil za mohutné podpory publika s chutí zazpíval notoricky známé Šrouby a matice z roku 2011 - a pak ansámbl skoro v slzách znovu prožil Motýly. Velkolepý závěr.
Byl to večer plný velkých emocí nad koncem příběhu party, která mohla klidně ještě pět i více let rozdávat svérázné písně a s nadhledem, bez otřelých frází zpívat i o tak banálním popovém tématu, jako je láska.
Byl to večer, kdy ani jednou nepadlo jméno zpěváka Víta Starého, přesto bylo jasné, že kapela, hosté i diváci, slití v jeden celek, jsou v jeho zápase v duchu s ním.
Mandrage: Dlouhej únor
Forum Karlín, Praha, 1. února.
Bagikan Berita Ini
0 Response to "Poslední koncert Mandrage: Jméno zpěváka ani nepadlo, přesto na něj všichni mysleli - Aktuálně.cz"
Post a Comment