Režisér Jaroslav Dudek zemřel v roce 2000, nedlouho poté musela Jana Štěpánková Vinohrady opustit. Tehdejší vedení jí neprodloužilo smlouvu, což herečka nesla těžce. O dvanáct let později se vrátila, když kývla právě na Töpferovu nabídku k účinkování ve hře To byla moje písnička!.
„Měl jsem z toho zadostiučinění, že herečka nestárne a má vždycky příležitost. A Jana měla navíc příležitost se krásně rozloučit s vinohradským divákem,“ podotýká k inscenaci Töpfer. Na jevišti se tehdy Štěpánková sešla s hereckými hvězdami své generace Gabrielou Vránovou, Martou Vančurovou či Danielou Kolářovou. S poslední jmenovanou herečkou byly kolegyně už v předchozím angažmá.
„Měla jsem ji ráda, protože mě před lety úžasně přivítala v angažmá v Divadle S. K. Neumanna, dnes Pod Palmovkou. Seděli jsme spolu v šatně a ona mě zasvěcovala do místních poměrů, varovala mě, na koho si mám dávat pozor a tak,“ vzpomíná Kolářová.
„Jako kolegyni jsem ji respektovala, protože to byla moc dobrá herečka, a je mi líto, že o ní mluvím v minulém čase,“ dodala.
Lítost nad odchodem Jany Štěpánkové vyjádřilo mimo jiné také Divadlo Ungelt, kde ještě letos hrála v komedii Pardál. „V ní jen stvrdila, jak obrovskou byla osobností. Osobností, kterou je možné obdivovat nejen pro její profesní, ale především lidské kvality,“ připomíná tato pražská komorní scéna. „Její životopis, stejně jako její morální kredit je velkolepý,“ uvádí také.
Svou kondolenci zveřejnilo na sociálních sítích také ministerstvo kultury. „Legenda,“ shrnulo výstižně herecký přínos Jany Štěpánkové.
Bagikan Berita Ini
0 Response to "„Je mi líto, že o ní mluvím v minulém čase.“ Kolegové vzpomínají na Janu Štěpánkovou - ceskatelevize.cz/ct24"
Post a Comment