Hovory s TGM. Stylizovaná pocta prezidentu Masarykovi

Příležitost stého výročí vzniku již neexistující, přesto první samostatné republiky, byla výzvou i pro filmaře. Objevuje se čím dál více filmů, které akcentují první republiku - naposledy třeba televizní dvojfilm Rašín. A do kin nyní míří Hovory s TGM.

Okolnosti vzniku stejnojmenné knihy Karla Čapka jsou veřejnosti dobře známy. Vyšla při příležitosti desátého výročí samostatné republiky na základě mnoha rozhovorů, které spolu tito dva velikáni "českého" dvacátého století vedli. O devadesát let se dočkala filmového zpracování. Rozhodně ovšem nejde o film v tradičním smyslu. Je založen na dvou výrazných postavách, které spolu rozmlouvají. A... to je celé.

Dopoledne na venkově

Zatímco prezident Masaryk (Martin Huba) něco píše ve venkovním altánu zámku v Topoľčiankách, přichází za ním Karel Čapek (Jan Budař), aby se rozloučil: právě zjistil, že jeho přítelkyně Olga Scheinpflugová měla drobnou nehodu a on za ní musí zpět do Prahy. Po zbytek času, co zbývá do odjezdu vlaku, stráví s Masarykem - chvíli spolu mluví v altánu, než se jdou projít do okolních lesů a kopců. A u toho zase mluví. Nakonec se rozloučí a Čapek odchází.

To je celý rámec filmu, který samozřejmě vychází především ze skutečné knihy Hovory s TGM. Představuje oba muže - jak prezidenta, tak postupně i Čapka, který v trochu servilním postoji k "tatíčku osvoboditeli" má mnohem méně prostoru k vyjádření. Masaryk je zde zobrazen jako dominantní alfasamec, jenž se rád poslouchá a skáče Čapkovi do řeči i ve chvíli, kdy se mu o mnoho mladší spisovatel svěřuje s osobními problémy. Je to maličko v rozporu s realitou - na rozdíl od ztvárnění Karla Čapka, jenž k Masarykovi skutečně vzhlížel jako k bohovi a možná si "přál být Masarykův syn", jak film naznačuje.

[embedded content]

Nekonfliktní dialogy

Problém je, že filmu chybí jakýkoli dramatický konflikt. Nějaké se sice nastíní - například že se Masaryk na poslední chvíli zasekne a ve chvíli, kdy s ním Čapek jde probrat rozdělení honoráře, odmítne knihu Hovorů vydat, nebo že se po jedné prezidentské poznámce Čapek malinko urazí. Jenomže tím, že divák samozřejmě dobře ví, jak to dopadlo, zbavuje všech obav. Zůstává tak u mluvení.

Mnohdy sice příliš literární, přesto zajímavé, plné postřehů o demokracii, Německu, Evropě, válce a mnoha dalších. Včetně třeba toho, že sám Masaryk 28. říjen odmítal slavit, protože "muži 28. října" v zásadě pohrdal a jejich vyhlášení republiky neuznával, protože podle něj republika vznikla ve Washingtonu už 18. října. Nicméně... snímek má sice střídmou stopáž, přesto je pro tento formát i 80 minut příliš.

Srovnání s Českým stoletím se už kvůli osobě scenáristy Pavla Kosatíka nebo představitele Masaryka Martina Huby Hovory s TGM nevyhnou - už proto, že jsou de facto pokračování prvního dílu Sedláčkova opusu Velké bourání. Osobně mi České století přišlo daleko lepší, dramatičtější a s lépe napsanými postavami. Masaryk tam i tady sice bortí mýty o své osobě, ale u Sedláčka je mnohem živější postavou. V Hovorech už Martin Huba ztvárňuje jen napsaný pomník prvního československého prezidenta.

Míra stylizace

Naštěstí ho ztvárňuje výborně. Zhostil se ho po Českém století už podruhé, podle vlastních slov by si ho zopakoval už jen maximálně jednou. Možná by stálo za to toho využít. V současnosti si lze lepšího představit jen těžko. A podobně bravurně si před kamerou počínal i Jan Budař. Zpočátku jeho obsazení do role Karla Čapka budilo rozpaky, ovšem Budař potvrdil svou hereckou mnohovrstevnatost a zvládl ho věrně originálu nejen fyzicky. Oba jsou přesvědčiví v každém myšlenkovém pohnutí.

Mimořádná je ovšem míra stylizace celého snímku. Nemůže za ni pouze povedený barevný filtr, díky němuž celá mizanscéna včetně postav vypadá jako ze starých, dodatečně kolorovaných fotografií a pohlednic. Může za to i specifické filmové bezčasí. Přestože přesně víme, který den a dokonce kterou hodinu se Hovory s TGM odehrávají, tvůrci si s pojetím času pohráli po svém. Film se odehrává téměř v reálném čase, nicméně se stihne lesem prohnat prudká bouřka v období méně než 15 minut. Nechce se mi věřit, že by šlo jen o tvůrčí nepozornost, daleko spíš odpovídá specifickému hraní s časem.

Pokud někoho nebavil formát mluvících hlav v dynamickém Českém století, bude mít s Hovory s TGM problém. Klišé o "zfilmované učebnici dějepisu" jsou většinou přehnaná, ale tady se jim snímek samotný až nepříjemně blíží. Pokud je odkrývání osobností obou postav zajímavé, zpracování tolik zajímavé není. Hovory s TGM se měly objevit v televizi a šlo by o nadprůměrnou událost. Ale celovečerní kinofilm...?

Hovory s TGM

Drama/historický, ČR, 2018, 80 minut

Režie: Jakub Červenka

Scénář: Pavel Kosatík

Kamera: Jan Malíř

Hrají: Martin Huba, Jan Budař

Hodnocení: 60 %

Let's block ads! (Why?)