Albertová, Dvořáková, Topol a Malý. Jména nových dam a rytířů české kultury

Popravená a vězněná herečka

Anna Letenská, ověnčená in memoriam, pocházela z divadelnické rodiny a sama mezi roky 1939 a 1942 patřila k výrazným tvářím Vinohradského divadla. Prosadila se i ve filmu. Jejím posledním snímkem se stala komedie Přijdu hned, kterou dokončila v době, kdy byl její manžel Vladislav Čaloun zatčen za pomoc rodině lékaře, jenž ošetřoval jednoho z parašutistů, kteří zabili říšského protektora Reinharda Heydricha.

Po dokončení filmu zatkli začátkem září 1942 i Letenskou, která byla 24. října zastřelena v koncentračním táboře Mauthausen. „Za některé postoje se platí, a třeba i cenou nejvyšší,“ prohlásil ředitel Divadla na Vinohradech Tomáš Töpfer, který za herečku cenu převzal.

Za herečku Jiřinu Štěpničkovou, která po nevydařeném pokusu o emigraci téměř deset let strávila v pardubické věznici, převzal vyznamenání její syn, herec Jiří Štěpnička. Pražská rodačka hrála od roku 1928 v Osvobozeném divadle, o dva roky později získala angažmá v Národním divadle, ve filmu debutovala v roce 1931 ve snímcích Muži v ofsajdu a frašce Miláček pluku. Oslnila například rolí divadelní i filmové Maryši, za kterou získala ocenění na festivalu v Benátkách. V roce 1936 přišla do Divadla na Vinohradech, kde působila až do svého zatčení v říjnu 1951.

Tehdy se stala obětí provokace Státní bezpečnosti (StB), která ji přiměla k pokusu o emigraci do západního Německa. Ve vykonstruovaném procesu, kdy pro ni prokurátorka žádala trest smrti za špionáž, dostala v prosinci 1952 za vlastizradu 15 let vězení, propuštěna byla v roce 1960. Než ale byla v roce 1968 rehabilitována, sháněla jen těžko práci, až po dlouhých přímluvách dostala na podzim 1961 angažmá v divadle v Kladně a od další sezony hrála v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého.

Chartisté Topol a Malý

Mezi rytíře české kultury se zařadili český básník, prozaik, hudebník a žurnalista Jáchym Topol. Kvůli kádrovému profilu mohl Topol v 80. letech vystudovat nejvýše gymnázium, působil tudíž v undergroundu a publikoval samizdatově. Signatář Charty 77 psal texty a poezii, v roce 1988 vydal sbírku Miluju tě k zbláznění, o čtyři roky později pak přidal titul V úterý bude válka.

Mezi nejlepší současné české spisovatele jej zařadila rozsáhlá románová prvotina Sestra (1994), s velkým zájmem se setkaly i další tituly Anděl, Noční práce, Chladnou zemí či převyprávění indiánských legend Trnová dívka. Loni vydal Topol, který působil v Revolver Revue, týdeníku Respekt nebo Lidových novinách, román Citlivý člověk, za který dostal Státní cenu za literaturu. Aktuálně působí jako programový ředitel Knihovny Václava Havla.

Let's block ads! (Why?)