K tomu, aby Lindemann zpíval na debutu Skills In Pills (2015) anglicky, jej přiměl jeho parťák. Chtěl odlišit jeho projev v Rammstein a jejich projektu, a ve výsledku to znělo docela zajímavě. Na druhé desce nazvané F & M je už ale němčina, jež samozřejmě přináší do zvuku kapely jinou atmosféru.
Jistě, v první řadě se ji chce více konfrontovat s tím, co dělají Rammstein. Tím spíš, když německá skupina letos prolomila desetileté mlčení a vydala nové album. Němčina v textech nicméně dává především vyniknout Lindemannovu barytonu v jeho plné osobitosti, tedy i s tou neodolatelnou teatrálností, kterou v sobě má. Je ostatně spíše originální „přednašeč“ než kvalitní zpěvák.
Obal nového alba F & M kapely Lindemann.
Foto: Universal Music
I když ho Tägtgren patrně nutil k tomu, aby zpíval co nejvíce, ve výsledku je nejpřesvědčivější v pasážích, v nichž zůstal u svého obvyklého přednesu. A jestliže na albu kapely Rammstein příjemně překvapil jako šansoniér v písničce Diamant, na desce F & M mu to zase nesmírně sluší v šansonových Ach so gern, Wer weiß das schon či trochu countryové Knebel, která se ale ve své druhé části promění ve skladbu se vší tou industriálně-metalovou hřmotností, jak jen ji tvůrci aktuálně cítí.
Oba pocházejí z metalového světa a oba se v plné síle prošli jeho územím tvrdosti, agresivity, nesmlouvavosti a zvukové razance. Nestraní se jich ani na novince, což v důsledku krotí posluchačovo očekávání čehosi v jejich tvorbě nového a neotřelého. Ve výsledku by dokonce tři čtyři skladby klidně mohly aspirovat na to být na albu Rammstein (Allesfresser, Ich weiß es nicht, Gummi či Platz Eins).
V srdci písní je několik skvělých nápadů, ať už jde o zařazení sborů na ta správná místa či symfonické aranže, které nesou zvukovou mohutnost (v tom září finální Wer weiß das schon). Je v nich ale i mnoho prvoplánových či slabších momentů, kdy dynamické zvraty přicházejí podle očekávání, melodie se občas ztrácejí a texty, které skvěle působí s hudbou, jsou jako jen napsané poněkud fádní. I když to v nich občas provokativně sexuálně lomozí (Knebel, Ach so gern, Gummi či Frau und Mann).
Ano, Till Lindemann takový je. U sólového projektu ale jeden očekává větší odstup od toho, čím se dotyčný umělec už do hudební kroniky doby zapsal. F & M je tak slušná metalová deska s několika překvapeními.
| Lindemann: F & M |
| Universal Music, 43:05 |
Hodnocení: 65 %
Bagikan Berita Ini
0 Response to "RECENZE: Lindemann by potřeboval větší odstup - Novinky.cz"
Post a Comment