O kvalitě života i vnímání krásna - Novinky.cz

V úvahách týkajících se kvality života a možnosti kulturně žít připomíná, že jíme proto, abychom žili, ale nežijeme proto, abychom jedli. Moderní člověk se podle něj svým způsobem života vyčlenil do značné míry z přírody a platí za to daň v podobě růstu civilizačních chorob.

Ždichynec upozorňuje na zdánlivě nepochopitelnou věc, že největším nepřítelem člověka je sám člověk. Civilizace, kterou vytváří, ho nutí věnovat se specializovaným činnostem, ale příroda miluje různorodost. Jestliže přetěžujeme neustále jednu část těla a mysli, jediným obranným prostředkem jsou stresové reakce.

Obal knihy

Podle svého objevitele Hanse Selyeho představuje stres „nespecifickou odezvu těla na jakýkoliv požadavek“. Jinými slovy jde o biologickou reakci vedoucí ke změně taktiky a strategie jedince za účelem překonání nepříznivé situace, která ho ohrožovala.

Autor knihy cituje řadu osobností, z jejichž moudrosti bychom se měli učit. Krása sama je podle něho pravou cestou k prameni radosti v harmonii lidské duše. Uvádí Aristotelovu myšlenku, že krása spočívá v souladu celku a velkého množství rozmanitých jednotlivostí. Její vnímání je přirozeně ovlivňováno kulturou dané civilizace a je možná lépe posuzováno s odstupem času, zatímco radost je prožitek, který je univerzální a zakořeněný v lidských emocích. To vše ovlivňuje i vytváří kvalitu života.

Let's block ads! (Why?)