Uchvacující herečka a kritička uprchlické hysterie Magda Vášáryová neslaví sedmdesátiny

Úspěch Markéty Lazarové ji předurčil k profesi herečky, kromě toho však po útrapách ze strany komunistického režimu vystudovala sociologii na Komenského univerzitě v Bratislavě. Celkem vytvořila na třicet filmových rolí, padesátku postav si zahrála v televizních snímcích a seriálech. Působila v Divadle na korze, na Nové scéně a ve Slovenském národním divadle.

Jedním z nejúchvatnějších snímků, jaké kdy natočila, byl snímek Vtáčkovia, siroty a blázni Juraje Jakubiska z roku 1968: „Ten film šel okamžitě do trezoru, dvacet let nebylo možné jeho název vůbec vyslovit,“ připomněla.

Další z její proslulých rolí byla paní sládková z Postřižin podle knihy Bohumila Hrabala v režii Jiřího Menzela. Ten byl podle Vášáryové velmi náročný, některé scény zkoušeli i dvacetkrát. S kolegou Jaromírem Hanzlíkem absolvovala i nebezpečnou scénu na pivovarském komíně.

„Vylezli jsme to dvakrát nebo třikrát. Nejprve v džínách a pak naostro. Jediné, co si pamatuji, je pan Menzel, který si zakrýval oči a ptal se rozechvěným hlasem: Už jsou dole?“ přidala k lepšímu.

Na divadle za autora, v politice za sebe

Naposledy se Vášáryová před kamerou objevila v roce 1990, kdy zároveň nastoupila na tři roky jako československá velvyslankyně v Rakousku. V roce 1999 neúspěšně kandidovala na prezidentku Slovenska, v letech 2000 až 2005 působila jako slovenská velvyslankyně v Polsku. Na podzim 2010 se také ucházela o funkci primátorky Bratislavy, skončila druhá.

„Politická pozice byla nejnáročnější. V divadle hrajete text, který napsal někdo jiný, jen ho tlumočíte. V diplomacii jste úředník. V politice jste sám za sebe, to je velká výzva,“ srovnala.

Proti rozdmýchávání nenávisti

Dnes Vášáryová předsedá správní radě Nadace Via Cultura, kterou sama založila. Stojí také v čele nejstaršího slovenského ženského spolku Živena a je členkou správní rady nevládní Slovenské společnosti pro zahraniční politiku, kterou v minulosti rovněž zakládala.

Vášáryová soudí, že země střední Evropy pochybily, když při migrační krizi, které čelila Evropa v roce 2015, nenabídly větší pomoc při zvládnutí přílivu uprchlíků. „Měli jsme možnost se vyhrabat z náhledu, že se Středoevropany je pouze problém. Samozřejmě jsme ale nemohli přijmout tolik lidí jako Německo,“ uvědomuje si.

V rozhovoru pro Českou televizi Vášáryová v minulosti řekla, že kvůli tématu uprchlíků vznikla atmosféra, kdy se normální lidé bojí, ale nevědí přesně čeho. Řada lidí včetně politiků toho zneužívá, strach dále rozdmýchává a lidmi manipuluje. Obavy se pak mění v nenávist, varovala.

„Každý intelektuál, každá matka, učitel nebo kněz, kdo má trochu odvahy, k tomu musí něco říct a začít to brzdit. Racionální argumenty vůči iracionálním představám jsou velmi slabý nástroj, ale musíme to udělat. Z minulosti máme příklady lidí, kteří toho byli schopní,“ míní jubilantka.

Vášáryová napsala několik knih, plynně ovládá vícero jazyků, hovoří německy, anglicky, rusky, francouzsky, polsky, srbsky, chorvatsky a pochopitelně česky a slovensky. Její maminka byla Němka, otec Slovák, dědeček Maďar, prapradědeček přišel z Itálie. Své kulaté životní jubileum slavit nehodlá.

Let's block ads! (Why?)