Táňa Zabloudilová: Nejzábavnější postava Star Wars dostala jednu z nejnudnějších epizod
Nejzábavnější postava Star Wars univerza dostala jednu z nejnudnějších epizod. Zatímco Rogue 1, předchozí prequel Nové naděje, dokázal příběh nejstaršího Star Wars filmu udělat komplexnějším, zajímavějším a naléhavějším, Solo jej dělá banálnějším. Zajímalo vás, jak se Han stal Hanem? Tím vtipným cynikem, kterého známe už 40 let v podání Harrisona Forda? Jak se seznámil s Chewbaccou nebo proč se jmenuje Solo? Je to všechno mnohem nudnější, než byste si mohli myslet. Nejvtipnější postava v daleké, předaleké galaxii je v tomhle filmu celkem zaměnitelným mladíkem, který se čas od času chvástá, že je typ na přesdržku, víc o tom ale mluví, než že by to bylo znát. Scenáristi se nežinýrovali nechat v něm ani tak stupidní repliky jako: „Chewbacca – to je teda pěkně dlouhý jméno, zřejmě ti budeme muset vymyslet (o slabiku kratší) přezdívku.“
Divák si může postupně odškrtávat momenty, kdy Han získá loď Millenium Falcon, kdy se setká s Chewiem nebo Landem Calrissianem, skoro všechny scény jsou bohužel tak špatně napsané, že herci prakticky nemají šanci z nich vykřesat nic významnějšího. A to i přesto, že v téhle epizodě hraje kromě solidního nováčka Aldena Ehrenreicha Emilia Clarke ze Hry o trůny a spolehliví Woody Harrelson a Donald Glover. Jak se z hodného optimisty stal cynik a co stvrdilo jeho parťáctví s Wookiem, se zřejmě dozvíme až v dalším prequelu, Solo žádný vnitřní vývoj svého hrdiny neukazuje. Jedinou předností filmu je, že v něm občas padne i dobrý vtip, nejzábavnější postavou je tentokrát L3 – robotka posedlá myšlenkou robotí rovnoprávnosti. (P. S.: Tenhle průměrný vesmírný heist film mohl mít možná o jednu zajímavou postavu víc, kdyby hlavního záporáka nehrál standardní představitel sick postav Paul Bettany, ale původně obsazený Michael K. Williams z The Wire.)
Kuba Kaifosz: Konec jedné vesmírné dovolené
Kritika každého nového přírůstku do univerza Hvězdných válek jako by vyžadovala recenze na dva různé filmy – současný blockbuster jako takový a zároveň příběh, který může milovanou ságu buď nechtěně potopit, nebo vyzdvihnout z hlubin, do kterých ji dostaly nenáviděné prequely. Solo: Star Wars Story odškrtává z fanouškovského checklistu vkusně a chvílemi i nenuceně a jako lineární akční letní trhák vykořisťující nostalgické sklony svých fanoušků nekulhá ani přes diskutabilní stopáž. Těžko se ale zbavit pocitu, že z původních Star Wars, které substituovaly vesmírnou dovolenou, se postupnou demystifikací každého dalšího detailu stává ekvivalent žádání o trvalý pobyt a čekání ve frontě na imigračním s dalšími a dalšími vyplněnými lejstry.
Matěj Schneider: Kde jsme stormtroopery ještě neviděli vybuchovat?
Všechny dosavadní disneyovské Star Wars jsou trochu jako nekonečné čekání na něco velkého, co zatím nepřišlo. O vyplňových prequelech Rogue One a Solo to platí dvojnásob. Člověk se neubrání představě boardroomu, ve kterém si hlavouni Disney říkají, v jakém prostředí nechají vybuchovat Stormtoopery tentokrát - u Rogue One to byl tropický ostrov, Hana Sola najednou sledujete ve skanzenovém odkazu na zákopy první světové války. Vždy vás čeká dvojfázová zápletka s menším vyvrcholením a závěrečnou bitkou, většinou se vrátí některá z polozapomenutých postav a nejspíš se jedna z hlavních postav uprostřed souboje rozhodne změnit strany. Jestli mají nové Star Wars nějakou silnou stránku, je to návrat neotesaného, přímočařejšího humoru původní trilogie. V Solovi hlavně díky vzpouře robotů vyvolané zmíněnou droidkou L3. Ve filmu, který má ukazovat mladí Hana Solo by ale praštěných momentů, které nedávají úplně smysl, mohlo být klidně více.
Poslechněte si i audio pokec Star Wars masochisty Kuby Kaifosze, Matěje Schneidera a Táni Zabloudilové o prstu Harrisona Forda, odškrtávání položek ve Star Wars filmech a o tom, že fanoušci a ostatní diváci filmových blockbusterů mají jiná měřítka.
Bagikan Berita Ini
0 Response to "Han Solo je ve svém filmu nevýrazný, zaměnitelný kluk. Space gangsterka je jako prequel k prequelu"
Post a Comment