Zemřel Miloš Forman, režisér filmů Hoří, má panenko a Amadeus

Průlomová byla rovněž inscenace jazzové opery Dobře placená procházka, která se běžně hrála v Semaforu. „Přišel se žánrem, který se v té době ve filmové a televizní produkci nevyskytl. Zároveň to měla být vstupenka pro Jiřího Šlitra, aby se dostal na Západ,“ řekl v pořadu Devadesátka filmový historik Jan Lukeš.

Vedle dua Suchý, Šlitr si v inscenaci zahrála i zpěvačka Eva Pilarová. Na natáčení dodnes ráda vzpomíná: „Byl vždycky vlídnost sama. Při natáčení na nás nikdy nekřičel, byl to pohodový člověk. Všem nám nabídl tykání.“

V osmašedesátém míří ještě za vlády Alexandra Dubčeka do všech kin snímek Hoří, má panenko. Forman v něm obsadil do rolí hasičů skutečné požárníky z Vrchlabí, kteří mu potom pomohli i v boji proti cenzuře. Zástupci státního filmu měli ke snímku řadu výhrad, hasiči se ale Formana zastali a pravdivost řady historek použitých ve filmu osobně cenzorům potvrdili.

Americký hrdina

Film se ale hrál jen do doby, než do Prahy vjely sovětské tanky. Dalších dvacet let se nesměl promítat a Forman poté emirgroval. Do Spojených států přijel už v roce 1967 na pozvání Paramountu a jak sám tvrdil, stát se Američanem tehdy neměl v úmyslu. Pak ale přišla srpnová invaze.

„Filmexport s Američany podepsal smlouvu, že tam natočím film. A to byl Taking Off. Díky tomu jsem mohl být v Praze legálně ještě v roce 1970. Když jsem na filmu začal ve Státech dělat, nikdy by mě nenapadlo, že tam zůstanu,“ popsal situaci Forman.

Scénář k prvnímu americkému filmu Taking Off (1971) se zrodil v New Yorku. U publika a kritiky ale propadl a Filmexport režisérovi odmítl výjezdní doložku prodloužit. Aby se v Americe uživil, kývl Forman na natáčení reklam pro velké americké firmy.

Taking Off nazýval svým posledním českým filmem, který Američané nemohli pochopit, protože měl příliš otevřený konec. „Hrdinové se vrací ke své všednosti a prakticky se nijak neproměnili. Tradice americké kinematografie si žádala jinou katarzi, vítězného hrdinu,“ poznamenal kurátor Národního filmového archivu Věroslav Hába.

Forman si totiž právě díky tomto filmu uvědomil, že musí vstoupit do nové žánrové roviny. „Zjistil, že pokud chce uspět, tak to budou přepisy, adaptace literatury nebo divadelních her. Toho se držel a velmi uspěl,“ uvedl Hába.

Forman versus Oscaři

Impulsem pro další film byl v první polovině 70. let román od Kena Keseyho, který přišel Formanovi poštou. Následný snímek Přelet nad kukaččím hnízdem mu přinesl nejen stovky milionů dolarů, ale také pět Oscarů včetně těch za nejlepší herecké výkony, režii i film roku. Neznámý režisér z Východu tehdy porazil taková jména jako Fellini nebo Kubrick.

A přinesl další téma do své tvorby: vzporu individuality proti institucím. Tragikomická průměrnost se v jeho filmech postupně mění na téma svobody a střetu outsidera s mocí.

Slavil i s filmovou adaptací hippies muzikálu Vlasy, který si zamiloval už deset let předtím. Vzpomínal, že film nakonec nic neprodělal, ale ani nevydělal. Přesto patřil k těm, které údajně svým známým promítá nejčastěji.

Let's block ads! (Why?)